Milí návštěvníci, turisté, pocestní, poutníci!

Přijměte prosím pozvání na cestu krajem říčních údolí, z nichž každé je tolik jiné a proměnlivé během ročních období, že vás vždy dokáže překvapit krajem polních cest lemovaných prací předků, šípkem i zpěvem skřivana; krajem zádumčivých balvanů, jenž vás nutí společně s básníky přemýšlet o pomíjivé povaze bytí. Ať už se na cesty krajinou vydáte pěšky nebo na kole, vězte, že se dostanete na místa, kde se zastavíte, zpomalíte, uberete tempo. Je zcela na vás, nakolik se vám cesta stane cílem, nakolik dovolíte, aby vás krajina prostoupila a provázela.

Šťastnou cestu!
  • 04
  • 14
  • 01
  • 03
  • 06
  • 12
  • 11
  • 02
  • 05
  • 15
  • 10
  • 09
  • 13
  • 07
  • 08

 

Krajina Velkomeziříčska

Vývoj terénu

B1 1Současná tvář naší krajiny je výsledkem procesů trvajících miliony let. Přeměněné horniny (předprvohorní ruly a granulity), jež budují krajinu na sever od Velkého Meziříčí, jsou nestaršími na našem území. Ne náhodou jsou proto předmětem zájmu naší i světové vědy. Vznikly ze sedimentů při dávných horotvorných procesech. Sedimenty pohřbené ve velkých hloubkách při vrásnění vznikajícího horstva byly za vysokého tlaku a teploty přeměněny. Vytvořilo se též granitové (žulové) jádro. Od doby, kdy v našem prostoru existovalo horstvo snad podobné Himálajím, se měnilo klima i poloha kontinentální kry Českého masivu tak, jak putovala po Zemi.

Celý článek

 

Bobr a vydra

B2 1Vydra říční

Vydra říční je elegantní lasicovitá šelma výborně přizpůsobená k životu ve vodě a lovu ryb. Pod vodou vydrží až 5 minut a uplave 400 m. Žije samotářsky v řekách, kde si hájí teritorium zahrnující vždy alespoň 10 km toku, plus okolní rybníky. Přítomnost vydry poznáme podle typických stop a podle trusu se šupinami, kterým značkuje teritorium.

Celý článek

Básníci naší krajiny

B3 1Na Velkomeziříčsku žili, inspirovali se a tvořili velikáni naší poezie 20. století. Spojení tvorby s krajinou, její přírodou a zdejším lidem je bytostné, hluboké, přesahující běžné roviny našeho vnímání.

Celý článek

Louky a pastviny

B4 1Louky neodmyslitelně patří ke kulturní krajině Vysočiny. Určitě všichni považujeme za krásnou tu mozaiku pro náš kraj typickou - to střídání lesů, rybníků, luk, polí a sídel, kde je jednou jásavé, hravé a barevné, jindy zádumčivé nebo až ponuré. Louky dodávají krajině na barevnosti a vůni, umocňují rozměr našeho sepětí s místy, která máme rádi. Zejména tradiční louky, též i pastviny, na stráních a mezích hýří od jara do podzimu rozličnými květy a vybízejí nás k zastavení a spočinutí.

Celý článek

Polní krajina

B5 6Kulturní krajina vznikla zde na Velkomeziříčsku během posledních nejvýše devíti set let. Tím se liší od starých sídelních oblastí zahrnujících širší Polabí, jižní Moravu a moravské úvaly, kde lidé trvale žijí a ovlivňují tvář krajiny nepřetržitě již dlouhé tisíce let. Kolonizace Vysočiny měla do jisté míry „developerský" charakter, neboť jejím motorem bylo dobývání kovů, pokoření pralesa a zisk nové zemědělské půdy. Na nová území se pouštěli odvážlivci za snem o lepším živobytí nebo přímo zbohatnutí. Zprvu jakoby neomezené zdroje se ale rychle tenčily.

Celý článek

Rybníky

B6 1Ke krajině Velkomeziříčska neodmyslitelně patří rybníky. Jejich historie je velmi stará a ty nejstarší vznikaly již záhy po kolonizaci kraje. Víme, že největší rybník na Velkomeziříčsku – Netínský Velký, byl v roce 1414 prodán, tedy musel existovat ještě dříve. Jeho masivní hráz navíc ukazuje, že v minulosti v něm bylo více vody a měl podstatně větší rozlohu než dnes. Rybníky byly nejprve zakládány v příhodných rovinatých a bažinatých polohách, později i na místech méně příznivých. K jejich zakládání se nejvíce hodily plošiny okolo Netína a Křižanova.

Celý článek

Živočichové kulturní krajiny

BN1 1Polní krajina je někdy označovaná termínem kulturní step. Pokud by člověk v minulosti nezasáhl do vývoje, tak by ji pokrývalo nedozírné moře bujných lesů. Některé části lesem zůstaly, ale většina krajiny byla přeměněna na kulturní louky a zejména na pole. Z mnoha pohledů kulturní krajina skutečně stepní prostředí připomíná a vidí to tak i živočichové a rostliny. Například obyčejný skřivan polní je typickým ptákem širých stepí.

Celý článek

Kulturní lesy

BN2 4Lesy v okolí Velkého Meziříčí jsou převážně kulturní lesy smrkové. V krajině na jih od města tvoří velký podíl borovice, která dobře prosperuje na suchých stanovištích, zejména na svazích říčních údolí. Zdaleka tomu tak nebylo vždy. V dávné minulosti pokrýval celý náš kraj souvislý listnatý prales. První hmatatelné ovlivnění krajiny člověkem zjišťujeme až v období asi přes devíti sty lety.

Celý článek

Přírodě blízké lesy

BN3 1Pro pochopení vývoje a současného stavu lesů se musíme vrátit nejméně o tisíce let zpátky. V té době pokrývaly centrální část Vysočiny bujné pralesy se vším všudy - se zubry, jeleny, losy, medvědy a vlky. Prales to byl nejen jedlobukový, jak je obecně známo, ale významně byly zastoupené i náročnější listnáče jako javor klen a mléč nebo jilm horský. Okolí města zůstávalo pralesem do 12. století, kdy začíná plošná a plánovitá kolonizace území Vysočiny.

Celý článek

Rekreace, turistika, chataření

BN4 2Říční údolí v okolí Velkého Meziříčí jsou vyhledávanými turistickými cíli. Těžko říci, je-li motivem návštěv pohodlná cesta a jasný směr, závětří, jež údolí poskytují v brzkém jaru, paleta letních vůní, nebo množství přírodních krás a tvarů. Každé údolí, do něhož se z Velkého Meziříčí vydáme, má svůj osobitý styl. Balinské zaujme řekou meandrující ve svěžích loukách, klidem kulturní krajiny a ospalými vesnicemi. Nesměř po proudu Oslavy pod městem zase láká poutníky proudem řeky s majestátnými oblými kameny, které ztělesňují cosi neměnného.

Celý článek

Čistírny a čistění vod

Čistírny odpadních vod (ČOV) mají dva až tři stupně čištění:
N1 6

  • 1. mechanické odstraňování nečistot,
  • 2. biologický rozklad nečistot,
  • 3. odstraňování čistých živin.

Celý článek

Osídlení

N5 2Až do 12. století byl na Vysočině prales a území bylo pohraničním hvozdem mezi Čechami a Moravou. Procházely tudy již od pravěku dálkové komunikační trasy. První osady se nacházely na důležitých místech podél stezek, u křižovatek a brodů. A to je i případ Velkého Meziříčí, které leželo na Libické stezce procházející z Polabí na Moravu. Později se stezky rozšířily směrem k Jihlavě, Brnu a Třebíči.

Celý článek

Křoviny

N4 1Krajinný ráz Velkomeziříčska nezaměnitelně dotváří křoviny a těžko si představit malebná zákoutí bez nich. Křoviny dávají krajině barevnost, ať už oznamují opravdový nástup jara záplavou květů, nebo barevnou melancholii vrcholícího babího léta. Ano i v zimě, kdy šípky ještě neobrali ptáci, kdy černé trnky s čepicí sněhu trčí z jiskřící bílé pláně a jehnědy lísek čekají na příchod příštího jara, jsou křoviny krásné. Nadto poskytují vůni, sem tam i něco na zub nebo i jen závětří, jež ocení poutník hlavně během prvních jarních dnů. Křoviny dotváří a rámují krajinné scenérie nebo se stávají i středobodem kompozice.

Celý článek

Kameny

N3 6Velké Meziříčí a území na jih od města leží v prostoru Třebíčského syenitového masivu. Syenit patří mezi žulové horniny, čili jde o hlubinnou vyvřelinu. Během pomalého tuhnutí magmatu docházelo ke krystalizaci minerálů, a proto je hornina zrnitá. Převládají zrna draselných živců a tzv. tmavé minerály (amfibol, biotit), křemen se vyskytuje pouze vzácně. V přidružených minerálech se vyskytuje také uran a thorium, které jsou spolu s vysokým zastoupením draslíku příčinou relativně vysoké přirozené radioaktivity.

Celý článek

Ryby řeky Oslavy

N2 1Pramenná oblast Oslavy leží v kopcích na sever a západ od Velkého Meziříčí. Vlastní pramen najdeme nad Babínským rybníkem kousek od Žďáru nad Sázavou. Ve Velkém Meziříčí Oslava přibírá vody Balinky a přes ves Oslavu, kde opouští Velkomeziříčsko, směřuje dál na jihovýchod. Její vody se pak postupně mísí s vodami Jihlavy, Dyje, Moravy a Dunaje, kterým časem dospějí až do Černého moře.

Celý článek