Pobřežní porosty

Zachovalým úsekům řeky nechybí břehové porosty. Pokud tok meandruje v loukách, vytvářejí se vrbiny v hlinitých náplavech. U nás dominuje stromová vrba křehká, doprovázená tu a tam keřovitými vrbami – trojmužnou, nachovou a ušatou. Vrby jsou nejlépe z našich stromů adaptované k vytrvalému poškozování a mají úžasnou regenerační schopnost. To jim pomáhá vyrovnat se nejen s vodním proudem, ale také s činností bobra, pro něhož jsou mnohdy hlavním zdrojem zimní potravy.

Pokud máte možnost vidět jak bobr s vrbami „hospodaří", napadne vás, že vrby a bobr patří k sobě. Vrby řadíme mezi naše rychlerostoucí dřeviny. Jsou výjimečné nejen tím, jak dokážou zpevňovat břehy a zmírňovat rychlost proudění za povodňových stavů, ale i tím, jak účinně přispívají k samočištění vody a zapojování živin do biomasy. Podobně se chovají i olše, jejichž kořeny často vlají přímo v proudu a poskytují tak důležitý úkryt rybám.

Břehy vody byly dříve často koseny nebo udržovány pastvou. Také vrby a olše byly daleko více ořezávány než dnes a pobřežním porostům to prospívalo. Podél Balinky byly v minulosti pro zpevnění břehů vysazeny rovněž topoly. Vlivem zastínění však došlo spíše k rychlejší erozi břehů.

Prospěšnost mrtvého dřeva

Břehové porosty mohou být zdrojem také dalšího zajímavého prvku ve vodním toku: tzv. mrtvé dřevo, ač ho vodohospodáři vidí neradi, může být příčinou mnohonásobného zvýšení počtu ryb i dalších živočichů. Dokonce existují i specializované druhy brouků, které nežijí nikde jinde, než na ponořených kládách. V České republice patří ke kriticky ohroženým druhům právě pro dlouhodobé odstraňování dřeva z toků.