Milí návštěvníci, turisté, pocestní, poutníci!

Přijměte prosím pozvání na cestu krajem říčních údolí, z nichž každé je tolik jiné a proměnlivé během ročních období, že vás vždy dokáže překvapit krajem polních cest lemovaných prací předků, šípkem i zpěvem skřivana; krajem zádumčivých balvanů, jenž vás nutí společně s básníky přemýšlet o pomíjivé povaze bytí. Ať už se na cesty krajinou vydáte pěšky nebo na kole, vězte, že se dostanete na místa, kde se zastavíte, zpomalíte, uberete tempo. Je zcela na vás, nakolik se vám cesta stane cílem, nakolik dovolíte, aby vás krajina prostoupila a provázela.

Šťastnou cestu!
  • 11
  • 02
  • 12
  • 14
  • 07
  • 15
  • 06
  • 10
  • 08
  • 03
  • 13
  • 05
  • 04
  • 01
  • 09

 

Vývoj terénu

B1 1Současná tvář naší krajiny je výsledkem procesů trvajících miliony let. Přeměněné horniny (předprvohorní ruly a granulity), jež budují krajinu na sever od Velkého Meziříčí, jsou nestaršími na našem území. Ne náhodou jsou proto předmětem zájmu naší i světové vědy. Vznikly ze sedimentů při dávných horotvorných procesech. Sedimenty pohřbené ve velkých hloubkách při vrásnění vznikajícího horstva byly za vysokého tlaku a teploty přeměněny. Vytvořilo se též granitové (žulové) jádro. Od doby, kdy v našem prostoru existovalo horstvo snad podobné Himálajím, se měnilo klima i poloha kontinentální kry Českého masivu tak, jak putovala po Zemi.

B1 2V geologické minulosti prošla tropickými, suchými i vlhkými periodami, chladnými obdobími i mořskou záplavou. Staré variské horstvo vlastně celou dobu od prvohor směrem k dnešku procházelo erozí, resp. denudací, jak se říká procesu rozsáhlého dlouhotrvajícího odnosu a zarovnávání terénu během něhož ubývají kilometry mocné vrstvy horniny. Horstvo tak bylo během stovek milionů let rozebráno až ke kořenům. Tyto kořeny představuje právě i těleso Třebíčského syenitového masivu, v jehož prostoru se nyní nacházíme. Syenit je hlubinnou vyvřelinou a patří k žulovým horninám. Žulové masivy podobného stáří vystupují k povrchu země roztroušeně na území Čech a západní Moravy.

Vývoj současné podoby krajiny

Pro vývoj současné podoby krajiny byl důležitý právě proces zarovnávání. Pokud si odmyslíme říční údolí (erozní tvary), zjistíme, že naše krajina je v podstatě velmi plochá a jen na obzoru směrem na západ a sever vystupují pásma vyšších kopců. Zarovnávání terénu podtrhla poslední mořská záplava asi před 16 miliony lety. V našem prostoru byla zřejmě pobřežní nížina mělkého šelfového moře, z něhož vystupovala pásma zmíněných kopců. Kam až přesně moře zasahovalo, nevíme, neboť terén u nás byl později silně přemodelován erozí. Nejblíže známé zbytky mořských sedimentů jsou z okolí Kralic nad Oslavou. Mořská záplava souvisela s vývojem v takzvané Vídeňské pánvi. Do jejího prostoru směrem na jihovýchod ostatně směřují vodní toky dodnes.

B1 3Vznik říčních údolí je z geologického hlediska věcí docela nedávnou, trvá jen statisíce až miliony let. Řeka prvně volně meandrovala v sedimentech po plošině, pak se postupně zařezala do skalního podloží a vytvořila hluboké údolí. Protože je údolí mladé, má prudké svahy místy se skalami. O časové posloupnosti jeho vývoje se můžeme dozvědět z říčních teras. Řeka ukládá štěrkopísky, a ty se tu a tam zachovají na plošinách nebo na svazích údolí. Čím výše nad dolním dnem, tím starší terasa.

Vliv člověka na krajinu

Významné ovlivnění krajiny člověkem zde trvá pouhých 8 až 9 století. V období kolonizace Vysočiny došlo k rozsáhlému odlesňování a zornění na pole, což znamenalo zvýšenou erozi a ukládání povodňových hlín v nivách řek. Mocným profilem nivních hlín se vyznačuje hlavně údolí Balinky. Ve vznikající kulturní krajině postupně byly vytvořeny zemědělské a civilizační struktury jako sídla, cestní síť, agrární terasy a vodohospodářské soustavy. Tradiční krajina našich předků je nám velmi blízká. Bohužel v moderní době jsme svědky ztráty oné malebnosti a osobitosti. Pokrok však nemusí směřovat jen k destrukci. Je na nás, zda zachováme přírodní a tradiční kulturní hodnoty krajiny, nakolik obnovíme, co bylo v minulosti zničeno či poškozeno. Poznání a pokrok nám umožňuje jednat střízlivěji a promyšleněji, než si mohli dovolit předkové. K ochraně a zachování tohoto krajinného rázu byly zřízeny přírodní parky Balinské údolí a Třebíčsko.