Milí návštěvníci, turisté, pocestní, poutníci!

Přijměte prosím pozvání na cestu krajem říčních údolí, z nichž každé je tolik jiné a proměnlivé během ročních období, že vás vždy dokáže překvapit krajem polních cest lemovaných prací předků, šípkem i zpěvem skřivana; krajem zádumčivých balvanů, jenž vás nutí společně s básníky přemýšlet o pomíjivé povaze bytí. Ať už se na cesty krajinou vydáte pěšky nebo na kole, vězte, že se dostanete na místa, kde se zastavíte, zpomalíte, uberete tempo. Je zcela na vás, nakolik se vám cesta stane cílem, nakolik dovolíte, aby vás krajina prostoupila a provázela.

Šťastnou cestu!
  • 13
  • 02
  • 05
  • 08
  • 10
  • 03
  • 01
  • 04
  • 15
  • 07
  • 11
  • 06
  • 09
  • 14
  • 12

 

Přírodou Balinského údolí

Lesní porosty

Bm5 1Hlas domova

Hlas domova nepromlouvá z nebe
Vychází
z vanoucího větru a šumění stromů
ze síly mlčenlivých kmenů

z prastarého zdiva
které milosrdný čas
na vzdory živlům
zachovává pro budoucí.

Hlas domova
je pohlazení kůry stromů
vůně rozkvetlé louky
dotek listu malinového keře
i procházka lesní tišinou
Je umocněn přítomností lásky
úcty
pochopení
touhy po splnění přání dosud nevyřčených
víry v nesmrtelnost
prostřednictvím nových zrození.
Hlas domova

(Bohumila Málková; Vysočina, kraj šípků a jeřabin, 2004)

Bm5 2Lesy zaujímají více než 50% území přírodního parku a na strmých svazích tvoří poměrně souvislý komplex.
Lesní porosty jsou většinou tvořeny kulturními smrčinami, jen v místech skalních výchozů se na mělkých půdách více uplatňuje borovice lesní, výjimečně se tu setkáváme s původním dubem zimním. Lesy původní dřevinné skladby (suché doubravy, dubohabřiny a bučiny) se v území prakticky nevyskytují.

Bm5 3Ochranářsky zajímavé jsou suché bory na skalních výchozech, kde roste dnes již velmi vzácný kociánek dvoudomý (Antennaria dioica) – drobná slaměnka s purpurově červenými nebo bílými květy a bíle plstnatými lístky z čeledi hvězdnicovitých. Tento druh je řazen k silně ohroženým druhům, protože z mnoha lokalit u nás vymizel.
Stinné skalky porůstá osladič obecný – kapradina s celokrajnými úkrojky listů a s jedlými kořeny. Za zmínku stojí i keře zimolezu černého a růže převislé.

Pravidelně zde hnízdí puštík obecný (Strix aluco), sova střední velikosti. Je to noční lovec, jehož přítomnost nám prozradí protáhlé a tklivé houkání „hu-húúúúúúú". Pár spolu žije celý život.
Datel černý (Dryocopus martius) je velice plachý pták, a tak ho v přírodě spíše uslyšíte, než uvidíte. Datel umí výborně šplhat. Při hledání potravy se přidržuje kůry silnými drápy, dlouhými ocasními pery se opírá o kmen, zatímco zobákem vysekává dřevo. Živí se mravenci, brouky a larvami a kuklami hmyzu. Hnízdí v dutině, kterou si vytesává do kmene stromu. Příznivým prostředím pro jeho život jsou staré borové lesy.

Les jako ekosystém

Základním stavebním prvkem lesa a nejdůležitějším faktorem, který určuje celé společenstvo, jsou stromy. Stromy potlačují vliv okolního prostředí a vytváří si prostředí vlastní. V lese je výrazně odlišné mikroklima, vlhkost i světelné podmínky. Životní strategie stromů spočívá v tom, že pro stavbu svého kmene používají odumřelé buňky (živé buňky jsou jen na povrchu pod kůrou) a díky tomu dosahují takové výšky, že nemusí s nikým soupeřit o světlo.

Naprostá většina zdejších lesů je přeměněna lesním hospodařením. Obecně lze říci, že kulturní lesy jsou druhově chudší, a to se týká jak rostlin zastoupených v podrostu, tak živočichů. Při zběžném pohledu si z drobných tvorů všimnete jen několika druhů pavouků, měkkýšů a různého hmyzu. Když budete pátrat pod kameny a v pařezech, objevíte i nějaké zemní korýše, stonožky a mnohonožky. Z obratlovců jsou nejnápadnějšími obyvateli ptáci, drobní hlodavci (norníci, myšice a rejsci) a šelmy jako kuna, jezevec či liška. Velkým býložravcům (srnec či prase divoké) slouží les jako úkryt a za potravou vycházejí do širokého okolí.


Zdroj: Mackovčin, Petr a kol.: CHÚ ČR - okres Žďár nad Sázavou. AOPK, Brno 2002.
Sádlo, Jiří a Storch, David: Biologie krajiny. Vesmír 2000.
Anděra, Miloš: Encyklopedie evropské přírody. Slovart, Praha 2007.
www.priroda.cz

Bm5 5Bm5 6Bm5 4