Milí návštěvníci, turisté, pocestní, poutníci!

Přijměte prosím pozvání na cestu krajem říčních údolí, z nichž každé je tolik jiné a proměnlivé během ročních období, že vás vždy dokáže překvapit krajem polních cest lemovaných prací předků, šípkem i zpěvem skřivana; krajem zádumčivých balvanů, jenž vás nutí společně s básníky přemýšlet o pomíjivé povaze bytí. Ať už se na cesty krajinou vydáte pěšky nebo na kole, vězte, že se dostanete na místa, kde se zastavíte, zpomalíte, uberete tempo. Je zcela na vás, nakolik se vám cesta stane cílem, nakolik dovolíte, aby vás krajina prostoupila a provázela.

Šťastnou cestu!
  • 14
  • 15
  • 09
  • 04
  • 12
  • 02
  • 05
  • 03
  • 07
  • 11
  • 08
  • 13
  • 06
  • 10
  • 01

 

Přírodou Balinského údolí

Tvář krajiny

Bm4 2Tvůj kraj

Jsi kukaček a srn a stromů s letním vanem
a v zorničkách ti hnízdí skřivánci,
jsi trav a tratí všech a v žáru svrchovaném
po stráni klaní se ti balvan za balvanem,
jeřáby, habry tví jsou zastánci.

Jsi jejich všech, kraj na dlani tě zdvíhá
a v tobě pozdvižen je ještě jedenkrát,
to ještě jedenkrát se jeho temná tíha
vyšlehlá ve větvích a v klasech v tobě míhá,
v tvých očích, rukou do světla chce zrát.

To ještě jedenkrát kraj za svá pokolení
tě před sebou zas posílá a jeho rod,
pln hran a suků, ztvrdlý nad kamení,
v tobě se rozpomíná, k podobě své mění,
jež dána jemu před zrozením vod.

(Pod bičem milostným, 1944)

Jan Zahradníček

Básník, překladatel, publicista. Představitel katolického směru literatury třicátých a čtyřicátých let 20. století. Část života strávil v nedalekém Uhřínově, kde je i pochován.

Bm4 1Balinské údolí se nachází na okraji třebíčského syenitového masívu, který vznikl při prvohorním variském vrásnění asi před 379 mil. let. Dno údolí vyplňují mocné usazeniny nivních hlín a hrubých písků.
Syenit řadíme k hlubinným vyvřelinám. Vznikl pomalou krystalizací magmatu - žhavé tekuté taveniny pocházející z hlubin Země. Je to skvrnitá, černobílá hornina typická velkými zrny živců, která obsahuje jen málo křemene. Naproti tomu pravá žula (granit) je tvořena křemenem, živcem a slídami a díky tomu má světlou barvu.

Bm4 3Údolí vznikalo pomalým zařezáváním toku do plochého terénu po ústupu miocénního moře. Erozí se obnažilo skalní podloží. Jeho vlastnosti při zvětrávání měly zásadní význam pro modelaci terénu, a to jak celých kopců, tak jednotlivých kulovitých a žokovitých balvanů rozesetých po krajině. Tyto balvany vznikly rozpadem horniny na pravoúhlé bloky, jež byly postupným zvětráváním zaobleny. Dobře je můžeme pozorovat v samotném korytě řeky.
Z půdních typů převažují hnědé půdy - kambizemě a podmáčené půdy - pseudogleje.

Bm4 4Na krátkých strmých svazích údolí místy vystupují nízká skaliska a skupiny izolovaných balvanů. Přirozeně meandrující tok říčky vytváří četné zákruty s nátržemi a vysokými podemílanými břehy. Odstavené meandry a nivní tůně jsou vzácností. V ohybu meandru je vnější nárazový břeh, který je strmý a vydutý (konkávní). Dochází zde k erozi, díky níž se vytváří břehová nátrž (podemletý břeh s odkrytými sedimenty). Vnitřní náplavový břeh je mírný a vypuklý (konvexní). Tady se náplavy naopak ukládají. Každý meandr řeky má tři ohyby. Díky tomuto procesu se meandr postupem času stále více vyklenuje.

Bm4 5Řeka nebyla spoutána vodohospodářskými úpravami a má přirozenou dynamiku vývoje koryta. Motorem vývoje jsou především pravidelné jarní záplavy, kdy je vymílací schopnost toku největší. Nutno dodat, že nivní hlíny Balinky jsou k vymílání velmi náchylné. Chybí zde totiž hrubší štěrk a kameny „normálních" velikostí. Syenit zvětrává na hrubý, hlinitý písek nebo naopak tvoří rozměrné balvany. Střední frakce chybí. Velká voda proto materiál nijak zvlášť netřídí, ale přímo ho odnáší a znovu usazuje na zaplavených loukách nebo níže v korytě řeky.

Bm4 6Ve vysokých hlinitých březích žije několik párů ledňáčků. Hnízdní nory, které mohou být až metr dlouhé, si vyhrabávají zobákem, přičemž upřednostňují místa, kde do vody zasahují větve. Na těch pak sedávají a pozorují řeku. Jakmile spatří kořist, vrhají se s křídly přitisknutými k tělu téměř kolmo do vody. Pevně zobákem sevřou rybu a pomocí křídel se vynoří nad hladinu, kde kořist usmrtí. Ledňáček říční je silně ohroženým druhem, a proto je zákonem chráněný.

 


Zdroj: Mackovčin, Petr a kol.: CHÚ ČR - okres Žďár nad Sázavou. AOPK, Brno 2002.
Sádlo, Jiří a Storch, David: Biologie krajiny. Vesmír 2000.
Anděra, Miloš: Encyklopedie evropské přírody.Slovart, Praha 2007.
www.priroda.cz