Milí návštěvníci, turisté, pocestní, poutníci!

Přijměte prosím pozvání na cestu krajem říčních údolí, z nichž každé je tolik jiné a proměnlivé během ročních období, že vás vždy dokáže překvapit krajem polních cest lemovaných prací předků, šípkem i zpěvem skřivana; krajem zádumčivých balvanů, jenž vás nutí společně s básníky přemýšlet o pomíjivé povaze bytí. Ať už se na cesty krajinou vydáte pěšky nebo na kole, vězte, že se dostanete na místa, kde se zastavíte, zpomalíte, uberete tempo. Je zcela na vás, nakolik se vám cesta stane cílem, nakolik dovolíte, aby vás krajina prostoupila a provázela.

Šťastnou cestu!
  • 02
  • 10
  • 09
  • 03
  • 06
  • 12
  • 04
  • 15
  • 08
  • 07
  • 05
  • 14
  • 11
  • 13
  • 01

 

Krajina Velkomeziříčska

Čistírny a čistění vod

Čistírny odpadních vod (ČOV) mají dva až tři stupně čištění:
N1 6

  • 1. mechanické odstraňování nečistot,
  • 2. biologický rozklad nečistot,
  • 3. odstraňování čistých živin.

Po mechanickém zachycení plovoucích předmětů, písku a kalu následuje nejdůležitější fáze - proces biologického rozkladu nečistot. Zjednodušeně jde o to, že fekálie a zbytky jídel jsou rozkládány až na nejjednodušší sloučeniny. Za rozklad jsou odpovědné zejména bakterie a další mikroorganismy. Vykonají „špinavou práci" za nás a člověk jim k tomu vytváří příznivé prostředí instalací filtrů s velkým aktivním povrchem, intenzivním provzdušňováním a čeřením vody. Takto vyčištěná voda ještě není čistá v pravém slova smyslu, neboť má vysoký obsah živin. Je to podobné, jako bychom ve vodě z kohoutku rozpustili tabletu hnojiva. Velké ČOV proto mají třetí stupeň čištění, kde jsou rozpuštěné živiny sráženy chemicky.

N1 1N1 4N1 5N1 7N1 3N1 2V poslední době se ukazuje, že dnes provozované ČOV mají svá rizika a omezení. Výborně se sice podařilo zvládnout problém páchnoucích stok, což v minulosti byl třeba i případ řeky Oslavy pod Velkým Meziříčím.

N1 8Roste ale problém s živinami, což mimo jiné způsobuje nebývalé zamoření vod sinicemi. Kde se ve vodě berou? Vysoké vstupy živin představují splachy ze zemědělské půdy, což padá na vrub používání vysokých dávek průmyslových hnojiv na polích. Dalším zdrojem je komunální znečištění ze sídel, kde nemají ČOV. Podstatným zdrojem jsou ale také samotné ČOV. Třetí stupeň čištění je totiž možné instalovat jen na velkých ČOV ve městech a ani tam není účinnost zařízení stoprocentní. Proto jsou neustále hledány nové způsoby, jak problém řešit. Možností je několik:

  • Šetrné a přesné používání průmyslových hnojiv na polích protierozní ochrana,
  • Snížení produkce odpadů (omezení plýtvání vodou a jídlem, upřednostňování bezfosfátových saponátů, rozumnější používání chemie ničící mikrobiální život v ČOV včetně léčiv)
  • Zlepšení stavu vodních toků, obnova jejich přírodní hodnoty a funkcí
  • Zakládání umělých mokřadů

Z hlediska možných aktivit máme největší dluh ve zlepšení přirozených funkcí vodních toků. V ČR je asi 40 000 km vodních toků svedených do trubek nebo do hlubokých příkopů. Ztratily tak schopnost přispívat k samočištění a nevyčištěná voda je vedena až do nádrží a moří, kde způsobuje problémy. V přirozeném stavu by došlo k efektivnímu vyčištění. Meandrující toky s funkční nivou mají úžasnou samočistící schopnost díky obrovskému aktivnímu povrchu dna, mnohonásobné filtraci v rámci toku a celé nivy, podstatnému zdržení vody, zapojení živin do biomasy vodních organismů, břehové vegetace a nivních luk.

Samočištění vod

N1 9Dnes už víme, že v podobě samočištění nám přirozené toky přináší těžko nahraditelnou ekosystémovou službu. Proto sílí snahy o obnovu jejich přirozených funkcí. Zachovalé, meandrující úseky vodních toků chráníme.

Dokonce jsme schopni vyjádřit i finanční přínos samočištění, který je roven investici a provozním nákladům, jaké by bylo nutné vynaložit, pokud bychom odpovídající efekt čištění chtěli zajistit technicky. Zdokonaleným systémem eliminace živin je zakládání umělých mokřadů. Lze tak vytvořit vysoce produktivní umělé ekosystémy, které navíc mohou dávat vysokou sklizeň díky vydatnému hnojení. Otevírá se tu cesta např. k efektivnímu pěstování energetické a technologické biomasy. Vhodnými rostlinami jsou nejen rychle rostoucí dřeviny, ale i rákos, který je možné využít nejen na topení, ale také na výrobu izolačních desek, rohoží nebo celulózy.