Milí návštěvníci, turisté, pocestní, poutníci!

Přijměte prosím pozvání na cestu krajem říčních údolí, z nichž každé je tolik jiné a proměnlivé během ročních období, že vás vždy dokáže překvapit krajem polních cest lemovaných prací předků, šípkem i zpěvem skřivana; krajem zádumčivých balvanů, jenž vás nutí společně s básníky přemýšlet o pomíjivé povaze bytí. Ať už se na cesty krajinou vydáte pěšky nebo na kole, vězte, že se dostanete na místa, kde se zastavíte, zpomalíte, uberete tempo. Je zcela na vás, nakolik se vám cesta stane cílem, nakolik dovolíte, aby vás krajina prostoupila a provázela.

Šťastnou cestu!
  • 14
  • 04
  • 11
  • 10
  • 03
  • 08
  • 13
  • 15
  • 06
  • 02
  • 12
  • 05
  • 09
  • 01
  • 07

 

Krajina Velkomeziříčska

Přírodě blízké lesy

BN3 1Pro pochopení vývoje a současného stavu lesů se musíme vrátit nejméně o tisíce let zpátky. V té době pokrývaly centrální část Vysočiny bujné pralesy se vším všudy - se zubry, jeleny, losy, medvědy a vlky. Prales to byl nejen jedlobukový, jak je obecně známo, ale významně byly zastoupené i náročnější listnáče jako javor klen a mléč nebo jilm horský. Okolí města zůstávalo pralesem do 12. století, kdy začíná plošná a plánovitá kolonizace území Vysočiny.

Během krátké doby byla založena první sídla. Krajina se začala měnit na zemědělskou a dochází k rozpadu celistvého pralesa. Nejdříve mizí velcí savci a postupně další a další druhy živočichů a rostlin.

BN3 2Už začátkem 17. století je stav lesů hodnocen jako velmi špatný vlivem nešetrného využívání. V reakci na jejich drancování jsou vydávána ochranná nařízení, ta ale nemají valný účinek a stav lesů se zhoršuje dál. Vitalita lesa klesá, až už není schopen se dostatečně rychle samovolně obnovovat. Během 18. a 19. století je proto postupně zaváděno plánovité lesní hospodaření. Les je vysazován, pěstován a sklízen podobně jako zemědělské kultury. Jehličnaté dřeviny nahrazují listnáče. Postupně tak zanikají poslední celky přírodních lesů a v rozsáhlých územích mizí a vymírají dokonce i základní listnaté dřeviny přirozené druhové skladby původních lesů. Tak se dostáváme do současnosti, kde jsou zbytky přírodě blízkých lesů zcela výjimečným zjevem a v krajině Velkomeziříčska tvoří jen nepatrnou část někdejší rozlohy.

BN3 3Ve vyšších polohách na sever a západ od města se rozkládaly bučiny (jedlobukové lesy). Malé fragmenty bučin, které mají alespoň geneticky vztah k dávným pralesům, jsou zachovány v přírodní památce Rasůveň u Borů, v okolí Bílé skály u Pavlínova a na Dědkově hoře u Dědkova (obojí bez ochrany). Obsahují též některé typické lesní rostliny, které v plantážních lesích nenalézáme, a které zde dožívají na posledních místech v regionu (např. kyčelnice devítilistá).

V území na jih a jihozápad od města převažovaly dubohabřiny a suché doubravy. Jsou to spíše teplomilná lesní společenstva vázaBN3 4ná na údolí Oslavy a suché pahorky Třebíčského syenitového masivu. Z nich se na Velkomeziříčsku dochoval jen jediný malý zbytek, nedaleká lokalita Libenice v údolí Oslavy. Přestože jde o malý fragment, můžeme v podrostu pozorovat asi 50 druhů lesních rostlin, které v okolních přeměněných lesích žít nemohou. Půvabnou podívanou les Libenice nabízí v polovině dubna, kdy zde kvete lýkovec jedovatý, dymnivka plná, křivatec maličký, jaterník podléška. Největší vzácnost ovšem představuje chráněná ostřice tlapkatá.

Pokud chceme zachovat přírodě blízké lesy i pro budoucnost, nezbývá, než je chránit před úplným zánikem. Ke zničení může velmi snadno dojít pouhým vykácením a převodem na jehličnaté lesní kultury. Hospodaření v přírodě blízkých lesích zdaleka není na závadu, ba naopak. Je ale nutné respektovat přirozené procesy a projevy vitality. Například aby zůstala zachována genetická kontinuita je důležité, aby byly obnovovány přirozeným zmlazením, nikoliv obnovou umělou – výsadbou.

BN3 5BN3 6BN3 7V okolí této tabule se občas nacházejí listnaté porosty, jejichž mateřské stromy leží v lokalitě Libenice. Pod listnáči se znovu uchycují alespoň některé rostliny typické pro přírodě blízký les - bažanka vytrvalá, mařinka vonná a další. Zdaleka ale nejde o vyvinuté přírodní biotopy jako v jádrovém území Libenice. Tam je tisíciletý vývoj nenahraditelně vtisknutý.

Rostliny přírodě blízkých lesů - FOTOGALERIE
Přírodě blízké lesy - FOTOGALERIE