Milí návštěvníci, turisté, pocestní, poutníci!

Přijměte prosím pozvání na cestu krajem říčních údolí, z nichž každé je tolik jiné a proměnlivé během ročních období, že vás vždy dokáže překvapit krajem polních cest lemovaných prací předků, šípkem i zpěvem skřivana; krajem zádumčivých balvanů, jenž vás nutí společně s básníky přemýšlet o pomíjivé povaze bytí. Ať už se na cesty krajinou vydáte pěšky nebo na kole, vězte, že se dostanete na místa, kde se zastavíte, zpomalíte, uberete tempo. Je zcela na vás, nakolik se vám cesta stane cílem, nakolik dovolíte, aby vás krajina prostoupila a provázela.

Šťastnou cestu!
  • 08
  • 03
  • 05
  • 01
  • 15
  • 07
  • 10
  • 06
  • 14
  • 02
  • 04
  • 13
  • 12
  • 11
  • 09

 

Krajina Velkomeziříčska

Básníci naší krajiny

B3 1Na Velkomeziříčsku žili, inspirovali se a tvořili velikáni naší poezie 20. století. Spojení tvorby s krajinou, její přírodou a zdejším lidem je bytostné, hluboké, přesahující běžné roviny našeho vnímání.

B3 2

Nelze přehlédnout další společné rysy jejich díla - touhu po svobodě, osvobození duše člověka, hledání pravdy a Boha. Že nešlo o klišé, dokládají pohnuté životní osudy, v nichž není nouze o osobní statečnost, nepochopení okolím, potíže s totalitním režimem a smutné konce. Obvykle teprve pozdější doba přinesla autorům docenění a uznání.

Prostor vytyčený naučnými stezkami je také i prostorem důvěrně známým našim básníkům, kteří všichni vzájemně udržovali čilé styky. V jejich době se mluvilo o „básnické stezce" mezi Tasovem a Uhřínovem. Většinu míst máte možnost během putování navštívit.

 


B3 3Jan Alois Zahradníček (1905 až 1960)

Významný představitel české katolické poezie a jeden z nejznámějších českých básníků, překladatel a publicista. Velkou část plodného života prožil zde v Uhřínově, na faře švagra Jana Dokulila. Zahradníčkovo tvůrčí období spadá mezi léta 1930 až 1960, což jak víme, bylo nejtemnější období 20. století – vyhrocené politické názory, nastupující fašismus a poté nesmířlivý komunismus s monstrprocesy 50. let. Zahradníčkova tvorba je spirituální lyrikou, kde využívá symbolické obraznosti pro vyjádření nejhlubších bolestí a hnutí duše. Vyrovnává se s bolestí osudu, existenciální úzkostí bytí nebo pocity zmaru a na druhé straně nás provází díkůvzdáním za dar bytí, významy lásky, milosti a spásy, souzvukem s národem, domovem a přírodou.

Básníkova tvorba pramenící z bytostné touhy po svobodě jej po dokončení díla Znamení moci přivedla roku 1951 na 13 let do komunistického kriminálu za údajnou špionáž a rozvracení socialismu. Amnestován byl v roce 1960, nicméně krátce po propuštění na následky věznění umírá. Zahradníčkova díla byla během socialismu vydávána výhradně samizdatem či v zahraničních nakladatelstvích.

Jan Zahradníček - FOTOGALERIE


 

B3 4-vyrezJan Dokulil (1910 až 1974)

Český katolický kněz, básník a překladatel. Fara v Uhřínově se za jeho působení stala místem setkávání předních osobností naší literatury. Za 2. světové války skrýval rodinu Ludvíka Svobody a dalších odbojářů, nicméně jeho jasná představa o hodnotě svobody ho nedlouho po skončení války přivedla na seznam nepřátel socialismu. Útěkem se v roce 1950 vyhnul zatčení státní bezpečností a celých sedm let se pak dokázal skrývat u přátel v okolních vsích. Roku 1957 byl zatčen a odsouzen na 12 let. Po propuštění o 8 let později dožil zbytek života jako kněz v ústraní ve Svitávce.

Chodím bos, neboť mohu jen bosou nohou poznat kamenitou cestu do polí, jílovité kalužiny, mastnou hlínu pěšinky Nad křížem, trávu mezí, luk a kopců, strniště o žních, trn na ulomené větvičce šípkové, jen bosou nohou lnu k hladké kůře vrby a třešně, k drsnému kmeni borovice... Chodím bosý jako ten, kdo nic nemá, jako ten, kdo smýšlí pokorně a je tu, aby pomohl druhému tak rychle, že nemá čas se ani obout...
(Jan Dokulil: Chodím bos)


 

B3 5Jakub Deml (1887 až 1961)

Katolický kněz, básník a spisovatel, nepřehlédnutelná postava naší spisovatelské a intelektuální scény 20. století. Jeho život v nedalekém Tasově je plný vypjatých zvratů, rozkolů a nedorozumění s okolím. Snad to byl důsledek osobitých názorů a svérázného naturelu. Pro svou tvorbu čelil mnoha zákazům činnosti ze strany církve i státu.

Jeho přístup k životu a tvorbě se zdaleka nevešel do zažitých šablon. Deml je proto řazen k předchůdcům surrealimu, kde jistá míra provokace, snaha o vynesení tabu na světlo nebo bourání zažitých představ má svoje místo. Snad pro to věčné hledání, které je vlastní nám všem, je Deml i dnes tolik chápaný a vyzdvihovaný. Neshody se systémem a tlak četných odpůrců vyrovnával obracením se do hlubin duše, přírody a krajiny, obracením se k Bohu. Zdaleka nežil v samotě a udržoval čilé styky s mnoha intelektuály. Z Tasova se tak načas stalo důležité kulturní centrum. Právě Deml je velkou měrou odpovědný za dělné prostředí, které v našem regionu panovalo.

KAPRADINO, dnes je tomu už dávno, pověz mi tedy, jaká to byla píseň, kterou pěly borovice a při níž se mi chtělo umříti? Je možno, aby píseň mariánská byla ze všech nejsmutnější? Anebo proto tak se zachvíval hvozd a slzely staré skály, že to byla píseň poutnická? A pověz mi, může-li celý sbor znít jako sólo? Kde vykrvácel ten hlas, a kde jej opět uslyším? Proč odcházejí ti nejdražší a proč nás nevzali s sebou? Hle, na celém světě není už bytosti, před níž bychom se nemuseli za něco hanbiti! Ó Matko, a Ty – Nenávratná! Všichni chtějí od nás tak málo...
(Jakub Deml: Moji přátelé)


 

B3 6-vyrezOtokar Březina (1868 až 1921)

Velkou část života působil jako učitel v Jinošově u Náměště nad Oslavou. Deml byl sice o generaci mladší, ale s Březinou se čile přátelil a díky němu i ostatní. O Březinově velikosti světového formátu může svědčit neuvěřitelných osm nominací na Nobelovu cenu za literaturu. A byl to právě on, kdo nastavil našim básníkům laťku pěkně vysoko.


 

B3 7Stanislav Vodička (1910 až 1982)

Byl uměleckým knihařem a spisovatelem. Díky Demlovi získal knihařskou dílnu v Tasově a z velké části pro Demla i pracoval. Psal do šuplíku a první vlastní knihu vydal, když mu bylo téměř 70 let. Je to však ceněné dílo zralého autora. Další meditativní próza o tajemství přírody a rozměrech duše člověka byla vydaná posmrtně.